Jak si nyní zpříjemnit volný čas a přitom bojovat s klimatickou změnou?

Sázejte a pečujte o stromy, léto bude horké a stromy vám poskytnou stín!

Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější. Řeč je o stromech a zejména těch ovocných. Současná situace nahrává tomu, abychom náš čas trávili doma, tak proč ho nevyužít ke zvelebení naší, školní nebo komunitní zahrady. Pro jarní péči o nově zasazené i starší stromy je ta nejvhodnější chvíle. Na jižní Moravě a v jižních Čechách díky práci místních akčních skupin za poslední dva roky místní komunity zasadili a pečují o více jak 10 tisíc stromů a do iniciativy se zapojila téměř stovka obcí. Zapojit se můžete i vy.

Proč sázet nejen ovocné stromy?

Stromy jako takové mají plno skvělých vlastností, zejména pak ty ovocné. Ideální doba na jarní zálivku, zastříhání koruny, obnova ochrany stromků je tady - a těší se na ni každý milovník zahrady, který si na podzim či v zimě vysadil nový strom na svoji nebo třeba komunitní zahradu. Šikovný zahradník může i v dubnu sadit stromy, ale musí je dobře zasadit, nejlépe s podpůrným substrátem a kvalitně zalévat. „Každým vysazeným stromem pomáháme naší krajině, oživujeme ji a udržujeme ji vzdušně vlhkou. Ovocné stromy mají navíc tu nenahraditelnou roli v období sucha, protože stíní zadržují hodně vody,“ říká Vít Hrdoušek z Místní akční skupiny Stážnicko a iniciátor projektu Klimagreen na osvětu výsadbu a komunitní údržbu stromů. Dodává, že díky ovocným stromům se v krajině stabilizují ekologické vazby, zůstávají zde živočichové a rostliny, které by jinak z krajiny vymizely. V neposlední řadě jsou důležitým zdrojem pylu pro včely. To vše je jednoduše posáno a graficky uznázorněno v nové publikaci Klimatický strom, vzdělávací příručky pro školy i širokou veřejnost.

Co si zasadíš, to si taky sníš

Každý ovocný strom, pokud je zdravý, tak plodí ovoce. Podle odborníků je a ještě bude větší poptávka na konzumaci místních produktů, tedy i ovoce. Jak sami pěstitelé uvádějí, tak kvalitní místní odrůdy ovocných stromů mají osobitý vzhled, plnou chuť a vlastnosti, které u jiných odrůd třeba nenajdeme. „Je obrovský rozdíl, pokud uvaříte štrůdl, mošt nebo přesnídávku z jablek z ovocného stromu vypěstovaného na své zahradě nebo v obecní aleji oproti ovoci z komerčních odrůd,“ popisuje Hrdoušek. 

Sázet, sázet a hlavně pečovat

Stromy se v současné klimatické změně  sází v době dešťů .. tedy nejlépe od konce řijna do začátku března. Zahrádkáři vědí, že nejlépe je sadit stromy s kořenovým balem tedy z květináče, ale ve vlhkém období se ujmou i prostokořené sazenice, které jsou k dostání ve většině zahradnictví. Ty je nutné ze začátku hodně zalévat. Ovocné stromy se podle odborníků dají i roubovat, to znamená, že na jednom stromě člověk může pěstovat i třeba dvě různé odrůdy. Pro zachování odrůdové bohatosti i krajinné mozaiky alejí, sadů, remízů by lidé a obce podle Hrdouška měli začít sázet ovocné stromy v tisících. Důležité je nepodcenit zálivku a především první rok intenzivně zalévat, když neprší, každý týden a další rok v době sucha také. Pak už stromy vydrží.

Místní akční skupiny na jižní Moravě a v jižních Čechách za poslední dva roky přiložily ruce k dílu a podpořili akci Sázíme Česko a v téměr 100 obcí v projektu Klimagreen vysázely více jak 10 tisíc ovocných stromů. A motivují další obce a jejich občany, aby se do iniciativy zapojily. „V  našem projektu Klimagreen sázíme zejména ovocné stromy, které vymizely z kulturní krajiny, která se nám před očima mění ve vyprahlou step. V tomto prostředí budeme zkoušet celou škálu tradičních ovocných odrůd hrušní, jabloní, třešní, ořešáků, ale i teplomilné ovocné druhy jako moruše, oskeruš, břekyně či dříny,“ dodává Hrdoušek. 

Obec pomocníkem v sázení

Každý se sám ale nejlépe s podporou své obce může pustit do péče a zalévání hned teď. Potřebuje si jen vybrat ve svém okolí výsadbu, která podporu potřebuje a případně již plánovat  vhodné místo, kde vysadit stromy na podzim. “Nic na tom není. Stačí zavolat na obecní úřad a nabídnout pomoc se zálivkou a údržbou stromů v obecní aleji, sadu či stromořadí či nabídnout pomoc místnímu zemědělci který sadí stromy.

“Do sázení a péči o stromy se může zapojit každý, kdo chce a zapojit lidi z obce či komunity. Navíc nyní vyšla za přispění Krajské sítě místních akčních skupin Jihomoravského kraje příručka pro starostky a starosty, kde naleznou praktické rady jak vhodně vybrat místo, jak sázet a starat se o samotné stromy. To by podle odborníků pomohl pomoct navrátit krajině zase její přírodní ráz a lépe odolat klimatické změně,” uzavírá předseda Národní sítě Místních akčních skupin Jiří Krist.